Jdi na obsah Jdi na menu
 


V podvečerním čase středy 8. dubna 2009 se v sálku waldorfské školy v Semilech uskutečnila první z cyklu přednášek
Waldorfská pedagogika pro rodiče.
Nápad uspořádat tento cyklus vzešel po dohodě a shodě zástupců školy a sdružení po žádosti rodičů z prvních tří tříd základní školy. Rámec cyklu nebyl stanoven nijak pevně; po první přednášce mělo být zřejmo, jakým směrem by se společné večery měly ubírat. Jako první byla proto vybrána přednáška
Východiska a cíle waldorfské školy.
Přednesl ji Mgr. Tomáš Zdražil, Ph. D., bývalý a dlouholetý člen kolegia waldorfské školy v Semilech. Přednášející předložil zhruba padesáti posluchačům skutečný  myšlenkový základ waldorfské pedagogiky, propojení vývoje jednotlivých schopností a dovedností dítěte v závislosti na vývoji duševním. Cílem působení waldorfské pedagogiky je fyzicky zdravý jedinec s otevřeným, živým vztahem k okolnímu světu, rozvinutou vnitřní samostatností a svobodou.
Tomáš Zdražil zdůraznil i to, že o zdravý vývoj usilují i jiné typy škol, ne jenom waldorfská. A naopak v systému waldorfské pedagogiky se určitě najdou detaily, které nejsou v souladu s ideálem vývoje. Je třeba si uvědomit, že "výchova je pouze vývojová pomoc".
Na tom, co říkal a jak své myšlenky přednášel, bylo možné spatřit, že Tomáš Zdražil je naprosto a úplně o správnosti směru waldorfské výchovy přesvědčen. Že hluboce věří tomu, co říká a co sám měl možnost na základní škole jako třídní učitel zažít.

Z úvodní přednášky, resp. z diskuze v závěru setkání vzešlo několik témat na přednášky, které budou navazovat. Máte-li jakýkoliv jiný nápad, téma, sdělte nám jej prostřednictvím komentářů.
  • ideové základy waldorfské pedagogiky - Rudolf Steiner,
  • psaní, čtení - počátky výuky, způsoby, východiska, pedaogické postupy,
  • praktické činnosti ve společné výuce a jejich dopad na vývoj dítěte,
  • jak získat vnitřní jistotu, že jako rodič jsem neselhal, když jsem své dítě svěřil výchovnému procesu waldorfské školy,
  • zápis do školy - proč probíhá tak, jak probíhá.; důvody jednotlivých součástí zápisu,
  • rozdíly ve waldorfské pedagogice v různých zemích; vliv způsobu života v těchto zemích na potřeby a cíle waldorfské pedagogiky,
  • jak obstojí absolvent waldorfské školy v praktickém životě; srovnání s ostatními školami

Ve středu 13.5.2009 v 17:30 hod. jsme sešli ke druhé přednáčce "rodičovského" cyklu, a to

Metodika výuky cizích jazyků a průřez učiva v  jednotlivých třídách

Na příkladu angličtiny nám systém výuky cizích jazyků, jeho waldorfské zákonitosti a úskalí vysvětlil učitel angličtiny pan Anthony Tun. Jedná se o rodilého mluvčího, pedagoga, který studoval v Veké Británii a USA. Člověka se zkušenostmi se speciální pedagogikou v praxi i waldorfskou pedagogikou, které se věnoval na waldorfdské škole v Praze Dědině.

V úvodu pan Tun vysvětlil rozdíl mezi chápáním cizího jazyka v klasickém, "vědecko-materialistickém" a chápáním téhož v duchu filozoficko-duchovním chápání anthropozofie. Jazyk, cizí jazyk, je anthropozofií chápán ve třech rovinách:

  • jako prostředek, rámec umožňující  k dialog,
  • jako platforma pro formulaci myšlenek,
  • jako systém, kdy slovo samotné v sobě geneticky (i slova se v průběhu věků vyvíjejí) obsahuje esenci té věci, kterou označují a popisují

V tomto třetím bodě je rozdíl mezi přístupy k cizímu jazyku největší.

Z chápání cizího jazyka se odvíjí také cíle výuky. Ty jsou pak následující:

  • praktický - porozumnět  a umět se vyjádřit,
  • kulturní - seznámit se s kulturou, historií, vývojem, ekonomikou oblasti toho kterého jazyka,
  • výuka dvou cizích jazyků ve waldorfských školách - umožňuje jednak flexibilitu, mobilní myšlení a zároveň různé úhly pohledu na jednu věc
  • morálně - pedagogický - žáci i studenti při výuce musí pochopit řečené, ale i nevyslovené - gesta, mimiku, řeč těla. musí být schopni empatie vůči druhému.

Anthony Tun nás dále provedl třídami, resp. několika celky výuky od první třídy až po lyceum.

Základem výuky cizího jazyka na waldorfských školách je v prvních třech třídách především otevřenost a tvárnost dětí a jejich obrovská schopnost nápodoby učitele. Tím, že napodobují  to, co učitel předvádí zároveň s tím, co říká, si bez nutnosti překladu do češtiny samy ukládají do paměti intonační vzorce. Je to systém, kdy se neplavec, aby se plavat naučil, hodí do vody. Záchranným kruhem v cizím jazyce je pak herectví učitele, jeho gesta a mimika, která vytváří most mezi slovem a jeho významem bez potřeby jakéhokoliv překladu. V cizím jazyku jako i v jiných předmětech je používán třífázový, třídenní,  výukový systém. Přednesení nové látky, zopakování a schopnost použití této látky.

Po zhruba 10. roku života mizí plasticita sluchových a hlasových orgánů a naopak dítě začíná pociťovat potřebu něčeho pevného, daného zvenku. Zde přichází gramatika se svými pravidly.

Od 4. třídy již děti samy píší to, co mají v hlavě uložené. Zde musí jazykář spolupracovat (ostatně to již od třídy první) s třídním učitele, aby mohl dobře využít základy, které děti získávají v jednotlivých epochách. Děti se učí zapisovat čtený text, stále probíhá konverzace k běžným denním činnostem a samozřejmě se hodně vypráví.

Pro chápání a smysl cizího jazyka ve waldorfské pedagogice není dobré používat učebnice. Je lépe, když žák i student na množství příkladů dokáže na systém gramatiky přijít sám (což platí o jakémkoliv poznání, které je pro člověka nové). (Pan Tun použil příměr a sice, že učitel nemá za úkol plnit hladovým talíře,  nýbrž má za úkol rozdělat oheň pro uvaření pokrmu......)

Od 6. třídy se používají čítanky. Dbá se, aby děti nepřekládaly doslova; naopak stále je třeba směrovat je k samostatnému poznávání významů.

Je jasné, že v každém cizím jazyce je spousta učiva, které je potřeba "nabiflovat" - zájmena, nepravidelná slovesa a pod. Ke konci 8. třídy by měla být probrána celá gramatika jako systém; bez výjimek a záludností. Pan Tun použil heslo "need to know basis", tedy asi "potřeba vědět to základní".

Studenti lycea jsou velmi citliví na případnou nevědomost učitele; jakékoliv zaváhání. V průběhu studia se seznamují i jemnými finesami gramatiky. Vstupují do ducha jazyka, objevují jeho podstatu, krásu, možnosti. Již od 7. - 8. třídy s postupně učí učit se sami. Na lyceu samozřejmě tím více....

Pan Tun se ještě  zmínil o všeobecné nechuti a nevraživosti vůči němčině mezi lidmi v Česku. Žádal, aby rodiče svými navenek projevenými předsudky nenakazilo své děti. Navíc, když angličtina má již svou úlohu jednodušší i tím, že je všude okolo nás (počítače, hudby a pod.).

 

***********

Třetí v pořadí se konala 14. října........

Tématem byla Autorita na waldorfské škole a přednášela třídní učitelka 7. třídy paní Iva Šimková.

Čtrvrá je plánována na 18. listopadu .....

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář